Obec Bohdaneč

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

Placení záloh na daň z příjmů fyzickými osobami

4. Základní informace k životní situaci

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.

Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu.

Poplatník pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně.

Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Záloha na daň se spravuje jako daň podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

V této věci je oprávněn jednat:

poplatník jako daňový subjekt,
zákonný zástupce osoby, která není způsobilá k samostatnému jednání před správcem daně, tj. před finančním úřadem,
zmocněný zástupce zvolený poplatníkem.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 00 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h ZDP), a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h ZDP), méně než 15 %, platí se zálohy z celkového základu daně.

Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h ZDP), 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy v poloviční výši.

Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle ZSDP.

Placení záloh se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.

Pro úplnost je třeba uvést, že zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků je ze zákona povinen srážet plátce daně (zaměstnavatel), a to ve výši dle § 38h ZDP.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Daňovou povinnost lze podle ZSDP uhradit:

bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet správce daně,

v hotovosti:

prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet správce daně,

osobám pověřeným správcem daně výhradně přijímat od daňových dlužníků platby na daň v hotovosti; na přijatou platbu je správce daně povinen vydat potvrzení,

přeplatkem na jiné dani.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Zálohy na daňovou povinnost hradíte na finančním úřadě v místě vašeho bydliště.

V případě pochybností o místní příslušnosti k finančnímu úřadu si podle místa vašeho bydliště vyhledejte konkrétní místo v příloze č. 1 zákona o územních finančních orgánech. Jsou zde uvedeny názvy, sídla a územní působnosti jednotlivých finančních úřadů.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Žádné dokumenty nejsou stanoveny.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou v souvislosti se zaplacením záloh stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Termíny splatnosti záloh v kalendářním roce jsou uvedeny na internetových stránkách:

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Tuto situaci nelze řešit elektronicky.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti postupu správce daně při placení a evidenci daně může daňový subjekt podat reklamaci. Reklamace musí být podána písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděl, a to u správce daně, který úkon provedl. Správce daně posoudí námitky, rozhodne o nich a toto rozhodnutí odůvodní. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Podaná reklamace nemá odkladný účinek pro samotné řízení.

Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené daně, může daňový subjekt podat stížnost a požádat plátce daně ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy ke srážce došlo, o vysvětlení. V žádosti uvede důvody svědčící pro jeho pochybnosti. Plátce daně je povinen sdělit poplatníkovi požadované údaje do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, a v téže lhůtě případnou chybu opravit.

Nesouhlasí-li poplatník s postupem plátce daně, může podat stížnost na postup plátce daně správci daně, v jehož obvodu má plátce daně sídlo nebo bydliště, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel sdělení plátce daně.

Správce daně o stížnosti rozhodne a rozhodnutí doručí poplatníkovi i plátci daně. Výrok rozhodnutí musí být odůvodněn. Proti tomuto rozhodnutí se může odvolat poplatník i plátce daně ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Daňový subjekt je v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti; v tomto případě je povinen hradit penále. Penále se počítá za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Daňový dlužník je povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně. Nedoplatky na poplatcích a příslušenství daně se nepenalizují. Penále se uplatní nejdéle za 500 dnů prodlení; za každý další den prodlení se uplatní penále ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí.